V páteční hodině literatury v 7. – 9.třídě jsme měli možnost setkat se s autorkou knih pro děti paní Markétou Vítkovou. Beseda neprobíhala zcela standardně, protože jsme paní spisovatelku zpočátku vůbec neviděli. Jen ji slyšeli. A jaký je to pocit? Stojí za to si vyzkoušet být na chvíli nevidomým a nechat pracovat jen svou fantazii. Ale opravdu jen na chvíli.
Zkusili jsme nejrůznější běžné věci jinak, prostřednictvím 4 našich smyslů. Ten pátý, pro nás asi nejpodstatnější, jsme vynechali. Zavřete na chvíli oči a „dívejte“ se ušima, rukama nebo třeba nosem.
Beseda byla velmi inspirativní, zábavná, ale i poučná.
A jak to viděli žáci 7. třídy? Měli za úkol napsat v hodině slohu dopis autorovi. A protože se jejich dopisy zdařily, můžete si je také přečíst.
Milá paní Vítková,
jsem moc rád, že jste nás navštívila. A řekla nám věci o nevidomých. Když jste přišla a my měli zavázané oči, myslel jsem, že vypadáte úplně jinak podle hlasu. A pak mě nejvíc bavilo, jak jsme malovali se zavázanýma očima. A celé ty 2 hodiny byly super. Váš Dan
-
Vážená paní Markéto Vítková,
program mě docela bavil. Dozvěděla jsem se něco o nevidomých a o tom, jak i můžu pomoci. Míša
-
Milá paní Vítková,
beseda o nevidomých ze dne 9.6. se mi líbila. Dozvěděl jsem se, co všechno mají nevidící za pomůcky. Jenom by to chtělo třeba pro příště přinést tu hůl pro slepé lidi. Filip
-
Milá Markéto Vítková,
Vaše přednáška byla zajímavá a něco mě přiučila. Myslím, že plno z nás si z toho něco nového odneslo. Určitě by se měla přednáška dostat i do dalších škol. Moc se mi líbila. Na shledanou Týna
-
Paní autorko,
beseda se mi v pátek moc líbila, obzvláště ta část s kreslením poslepu. Ale i zbytek byl dobrý. Čtení Braillova písma bylo zajímavé. Honza
-
Vážená autorko,
chtěl bych vám říci své dojmy z přednášky o slepotě – slepých lidech. V prvé řadě bych chtěl říci, že to bylo velmi fascinující a zábavné, ale velmi často je mi líto nevidomých lidí a soucítím s nimi. Některé části byly poučné a to se mi líbilo. Chtěl bych Vám poděkovat za Vaši přednášku a za to, že jste byla ochotna přijít. S pozdravem Matěj
-
Milá paní Vítková,
beseda byla moc pěkná. Program, který jste si pro nás připravila, byl krásný a moc se vám to povedlo. Bylo mi trochu nepříjemné, jak jsme měli zavázané oči a nevěděli jsme, kdo jste a co se bude dít. Být slepý bylo nepříjemné, protože nevíme, co se ve třídě právě děje, a kdo co dělá. Nejvíc se mi líbilo, jak jsme poslepu nalévali vodu. Líbilo se mi všechno a doufám, že zase někdy přijdete. S pozdravem Anička
-
Milá paní Vítková,
chtěl bych se podělit o názor na páteční besedu. Být nevidomý může být zpočátku sranda, ale po delší době je to celkem nepříjemné. Braillovo písmo mě zaujalo, i když jsem ho nepřečetl (nenahmatal jsem význam slov ). Zdenda
-
Milá paní Vítková,
v pátek 9.6. jste u nás byla ve třídě na přednášce o nevidomých. Byla to zajímavá zkušenost. Na začátku se mi moc líbil nápad šátky, že jsme vás vlastně pouze slyšeli, ale jinak jsme vůbec nevěděli, o koho jde. Celkově byla celá ta přednáška moc pěkně vymyšlená. To kreslení, stříhání, modelování, dokonce i ten vláček a nalévání vody. Zajímavá byla i výstava, o které jste mluvila, sice už jsem tam byla, ale hned bych tam šla znovu. To je asi vše, co jsem vám chtěla psát. Děkuji za možnost se zúčastnit a moci si vyzkoušet, jaké to je být slepá. Kája
-
Milá paní Vítková,
chtěla bych Vám říct, co si myslím o vaší přednášce o nevidomých lidech, kterou jste dělala v 7. třídě. Tato přednáška mi dala hodně do života. Třeba to, že si mám vážit svého zraku, protože spousta lidí má velké problémy se zrakem. Například že jsou barvoslepí, jsou zcela slepí, či vidí hůř než zdraví lidé. Hodně mě zaujalo i písmo pro nevidomé. Děkuji Barča