Minulý týden byli žáci 5. ročníků na exkurzi v Lidicích. Nejlépe o jejich pocitech a dojmech vypovídají úryvky z jejich slohových prací.

Lidice jsou obec, která má nádherný růžový sad, který drží světový rekord v počtu pěstovaných růží. Díky tomuto sadu má obec Lidice ve znaku růži. Ptáte se, jak ten sad vznikl a proč? Protože po strašné události, co se v Lidicích stala, všichni z celého světa začali s Lidicemi soucítit a začali tam posílat růže. Proč zrovna růže? Květ jako nově začínající život v nových Lidicích a trny jako strašná vzpomínka na to, co se stalo.

O Lidicích jsme se učili ve škole. Ale něco jiného je, když se o tom bavíme a něco jiného je, když tam člověk stojí a vidí to. Z Lidic nezůstalo vlastně nic. Byly tam pozůstatky domů a také hodně soch. Bylo tam také sousoší dětí. Nebyly tam náhodou. V Lidicích žilo 82 dětí, z toho přežilo 17…

Když jsme přišli do galerie, s průvodkyní jsme šli za hraním na sochy, rozpoznávání soch nebo povídání o sochách. V tu chvíli jsme si myslela, že s tématem vypálení Lidic to nemá nic společného. Ale když jsme po svačině vyrazili do starých (vypálených) Lidic, v tu chvíli jsme věděla, že sochy jsou také takový příběh.

Z Lidic mám pocit smutný. Zaslouží si mít úctu všech. Jednu chvíli se mi chtělo brečet. Pro mě by bylo nejhorší být mužem v té době. Ptáte se proč? Protože muže postříleli a naházeli do jednoho hrobu. Symbol Lidic je růže.

Lidice bylo tak křehké městečko. Lidice se mi vryla do paměti.

Když jsem uviděla sousoší dětí, úplně ve mně hrklo, protože všechny byly smutné anebo brečely. V muzeu povídali staří lidé o tom, co se jim stalo, když byli malí a přežili to.

Na místě sousoší osmdesáti dvou dětí nám průvodkyně vyprávěla jejich příběh. Nemůžu uvěřit, jak lidi můžou být tak krutí! Tohle provést nevinným dětem. Bylo to strašně nespravedlivé a kruté.

V úterý jsme byli v Lidicích. Je to velmi smutné ale i hezké místo. Nejvíce smutné mi přišlo sousoší všech dětí, co zemřely. Lidice mají ve znaku růži, protože je krásná, ale i bolavá, jako Lidice.

V muzeu i na místě původních Lidic to působilo smutně, ale historie se nezmění a je dobré o tom vědět, aby se to neopakovalo.