Čas letí jako voda! Co nevidět tomu bude už celých deset měsíců, co novopečení prvňáčci zaraženě přešlapovali před školní budovou a zdráhali se pustit maminčiny ruky… Nevěděli, co na ně v té velké, tajemné budově čeká. A už vůbec si nedokázali představit, kam až během svého prvního školního roku dojdou, co se naučí a jaký nový svět se před nimi otevře!
Nebylo to samozřejmě jen tak! Celý rok se museli prvňáčci poctivě učit a písmenko po písmenku se připravovat na ten kýžený okamžik, kdy i oni stanou po boku ostatních čtenářů jako jejich rovnocenní partneři. A tato toužebně očekávaná chvíle nadešla na začátku června, kdy se obě první třídy s odhodláním - i trochou obav - vypravily do davelské knihovny k tradičnímu slavnostnímu obřadu – „Pasování na čtenáře“.
Nebudeme Vás už dál napínat a prozradíme, že všechny děti prošly a velvyslankyně krále Oty I. - paní knihovnice Bílková - je přesně podle prastarých regulí na čtenáře pasovala!
Děti si s sebou z obřadní síně odnášely nejen drahocenný glejt a knihu, na níž si své úředně potvrzené umění mohou ihned vyzkoušet, ale i přihlášku do knihovny. Mnohé z nich byly totiž nadšené z toho překrásného místa plného knih, a pokud pak doma tuto přihlášku vyplnily, stala se pro ně vstupenkou do nekonečného vesmíru, který jim může knihovna zprostředkovat.
Když čtenář otevře knihu, jakoby tím otevřel dveře, jimiž projde do jedinečného světa spisovatelovy fantazie… světa, jež zůstane lidem, kteří číst neumí nebo nechtějí, navždy uzamčený. Kolik je knih, tolik světů se nám nabízí! A když už teď oficiálně patří všichni prvňáčci mezi čtenáře, byla by přece škoda takovou příležitost nevyužít.