V prosinci proběhlo na druhém stupni naší školy další téma v rámci výuky Mediální gramotnosti. Průřezově ve všech ročnících v rámci předmětů český jazyk a občanská výchova probraly naše vyučující zajímavé a nosné téma Typy médií.

Děti se seznámily se třemi základními typy médií, která můžeme najít v různých koutech světa – veřejnoprávní (nebo také média veřejné služby, tedy nestátní, provozované koncesionáři, kteří drobnými příspěvky zajišťují finance na chod takových médií – jejich chod se nehradí ze státního rozpočtu!, u nás např.: ČT a ČRo; požadavek na ně je objektivní a nezkreslené informování celé populace, tedy všech skupin, i těch menšinových), dále média soukromá (tedy ta, která vlastní majitel, firma, společnost a platí jejich chod ze svých vlastních prostředků a samozřejmě z reklamy, u nás např.: idnes, Hospodářské noviny, Parlamentní listy, Respekt, ale také televize NOVA, Prima, Barrandov a další média; u těchto médií není zaručena objektivita informování, vysílat nemusí pro celé spektrum populace) a jako poslední typ médií se děti dozvěděli něco o médiích státních, tety totalitních (tato média jsou spravována, řízena, hrazena státem, tedy většinou nějakým druhem diktatury, najdeme je například v Číně a v jiných zemích, kde nevládne demokracie a ještě před 30 lety byla taková média běžná i nás). Formou zábavného testu si pak děti mohly vyzkoušet, jak jsou na tom se znalostmi v této oblasti.
A jaký zájem o téma byl u samotných žáků? Namátkou přikládáme reflexe paní učitelky Petry Kučerové a Lucie Hruškové, které téma představily v šestých a sedmých ročnících. V osmých a devátých ročních pojaly toto téma pedagožky Radka Limprechtová a Pavla Charvátová.

Petra Kučerová - šestá třída: Zájem byl velký. Děti dokázaly dobře uvést příklady médií jako takových. Brainstorming – média státní, veřejnoprávní, soukromá - žáci se účastnili se zájmem. Představy o tom, co výrazy znamenají byly nejasné a zkreslené. Do vyplňování testu se zapojili s určitou mírou nedůvěry, po přečtení otázek zaváhali, protože jim hodně pojmů bylo neznámých. Nevěděli, co mají napsat, obávali se, že by se špatná odpověď mohla negativně odrazit v hodnocení jejich školních výsledků. Po ujištění, že tento test a tato práce se nijak netýká jejich výstupů na vysvědčení, pracovali někteří zodpovědně a v klidu. Jiní žáci se během psaní odpovědí několikrát ujišťovali, zda rozumí otázce nebo se ptali, co otázka znamená a jestli mohou odpovědět určitým způsobem. Pojmy objektivní, nestranné a vyvážené informace byly pro žáky obtížné k pochopení a odlišení. Bylo nutné je podrobněji vysvětlit. Poté se ale dobře orientovaly a termíny pochopili. V čem spočívá Etický kodex novináře většina žáků zatím chápe ve zjednodušené formě. S ohledem na technické problémy žáci zhlédli video k tématu s časovým odstupem, základní pojmy státní, veřejnoprávní a soukromé médium ale už v tu dobu někteří dokázali správně rozlišit. To bylo překvapující vzhledem k předchozím zkušenostem. Po zhlédnutí videa dokázali již lépe rozlišit rozdíl i ostatní žáci. Žáci si odnesli důležitou informaci o tom, že média u nás jsou veřejnoprávní a soukromá a dokázali uvést konkrétní příklady obou typů médií. Dokáží rozlišit způsob financování veřejnoprávních a soukromých médií. Důležitý poznatek získali žáci o tom, jak jsou financována veřejnoprávní média, seznámili se s pojmy koncesionář a koncesionářský poplatek a jejich významem a smyslem ve vlastním životě.

Petra Kučerová: U žáků sedmého ročníku byl zájem o téma nevyrovnaný – od středního až po velký. Záleženo na individualitě toho kterého žáka. Dokázali dobře odpovědět na otázku, co jsou média. Brainstorming – média státní, veřejnoprávní, soukromá - žáci se účastnili se zájmem. Podle nápadů, které měli, bylo znát, že představu o významu daných pojmů mají, zatím jsou ale jejich představy zkreslené. Do vyplňování testu se zapojili s chutí, ale po přečtení otázek zaváhali. Protože jim hodně pojmů bylo neznámých, nevěděli, co mají napsat. Někteří pracovali zodpovědně a v klidu, někteří s pocitem, že se nad jednotlivými body nemusí příliš zamýšlet. Po zhlédnutí videa dokázali již lépe rozlišit mezi tím, co znamenají státní, veřejnoprávní a soukromá média. Rovněž pojmy objektivní, nestranné a vyvážené informace bylo nutné blíže vysvětlit. Poté žáci sami dobře dokázali odvodit, v čem spočívá Etický kodex novináře. Žáci si odnesli důležitou informaci o tom, že média u nás jsou veřejnoprávní a soukromá a dokázali uvést konkrétní příklady obou typů médií. Dokáží rozlišit způsob financování veřejnoprávních a soukromých médií. Důležitý poznatek získali žáci o tom, jak jsou financována veřejnoprávní média, seznámili se s pojmy koncesionář a koncesionářský poplatek a jejich významem a smyslem ve vlastním životě.

Lucie Hrušková: Sedmý ročník na toto téma reagoval s překvapující neznalostí, málo dětí rozeznalo a vědělo, že existují veřejnoprávní a soukromá média. V tom si odnesli velké poučení a nové informace je zajímaly. Netušili, kdo nebo co je koncesionář, a neměli ponětí o tom, že za TV i radio je nutno platit pravidelný poplatek. Při práci v hodinách byli hodně pasivní, obecně je tuto třídu obtížnější jakkoli rozhýbat a namotivovat, jsou to celkově děti hodně neaktivní, bez většího zájmu o vnější podněty v oborech, které se bezprostředně netýkají jejich individuálního zájmu (hry, počítače). Na programy v televizi se příliš nedívají, televizi chápou spíše jako médium pro pouštění DVD a nebo pro hraní her. Nicméně i přes tento vstupní fakt považuji téma za přínosné a věřím, že si děti poučení a nové znalosti zapamatují a budou jim prospěšné, když ne nyní, pak někdy později. I na tomto konkrétním příkladu jedné třídy je patrné, že téma Mediální gramotnosti má své místo v současné škole proto, aby v naší společnosti vyrůstali občané, kteří budou rozumět světu kolem sebe, budou schopni se objektivně a na základě vlastního (nikoli tupě opakovaného) názoru sami rozhodnout. I to je důvod, proč považuji téma mediální gramotnosti velmi důležité.

Pavla Charvátová