Jak bychom mohli odjet z Bradavického mlýna a nechat ho v rukou Voldemorta! Včera na bojovce jsme získali důležité indicie k identifikaci tohoto superpadoucha, které bylo dnes nutné rozšifrovat. Hned po vyučování jsme se do toho dali a po strastiplném namáhání mozkových závitů jsme zprávu rozluštili.
Boj s Voldemortem byl vskutku vyčerpávající, ale nakonec vše dobře dopadlo. Pán zla byl poražen a Bradavický mlýn je opět pod vlivem sil dobra! Na oslavu tohoto slavného vítězství jsme sepsali oslavné básně, shrnující naše zážitky:
5.A
V neděli jsme se balili,
na cestu se těšili,
fakt jsme si to užili!
V pondělí – odjezd od školy,
snad nebudou jen brambory…
Ráno se vstávat nechtělo,
ale pak bylo veselo!
Úterý je klidný den,
a už se zas těším ven.
Úkoly nás všechny baví,
Protože jsme kamarádi!
Venku si hry hrajeme,
krepákem malujeme.
Lítali jsme na koštěti,
modré stuhy měly děti.
Famfrpál je prima hra,
pro nás dobře dopadla –
z koštěte jsem nespadla!
Stuhy modře barvily,
moc jsme si to užili!
A když máme modré ruce,
umyjeme je v potoce.
Spolubydla nezlobí,
odevzdávám nádobí.
Pak jsme vyšli na nádraží,
honily nás čtyři kozy.
Majda běží, honí je,
taky si to užije.
Tomáš vzadu tiše stojí,
copak se mu v hlavě honí?
Viděli jsme krokodýly,
bylo to za malou chvíli.
Uvnitř bylo pěkné vedro,
průvodce měl jméno Pedro.
Krokoušové se nám smáli,
my jsme se jich trochu báli.
Pak jsme si je hladili,
při tom jsme se potili.
U ohně nám oči svítí,
natrháme luční kvítí.
Uvili jsme věnečky,
poznávali kvítečky.
Na ohni jsme buřty pekli,
mozkomora jsme se lekli.
Mozkomoři děsiví,
Proč jste nás tak strašili?
V lese svítí lampičky,
vysají nám hlavičky.
Jednorožec povídal:
„Bacha na něj!“ vzpomínal.
Protože byl hodně milý,
Rádi jsme ho zachránili.
Buřty a pak bojovka,
nepotká nás hladovka!
Komáři tam všude byli,
ale dlouho nepřežili.
Byli pěkně agresivní,
jak já, když mě někdo mydlí.
Když jsem spad do díry,
Harry použil rýmy –
svoje kouzla, která známe,
všechna si je přeříkáme.
Mozkomor udělal ku-ku,
dej mi ruku, drzý kluku!
Potom pravil: „Raz, dva, tři!“
- a já přišel o oči.
Zlého pána zastavíme,
všechny tady ohromíme.
Za všechno si můžem sami…
mám tě moc rád, milá mami.
Napsali jsme dopisy,
zapomněli podpisy.
Na ploužák si nevěřím,
raděj stojím u dveří.
Možná poznám první lásku,
koupil jsem si hacker-masku.
Z Bradavic teď odjedeme,
večer domů přijedeme.
Ahoj mami, už jsem tady a
neumřel jsem tam hlady!
5.B
Čekali jsme na autobus,
nuda byla veliká.
Kufry jsme si ukládali
autobusu do břicha.
S rodiči se rozloučili,
do busu jsme nastoupili.
Cestou jsme si povídali
a moc jsme se radovali.
Přijeli jsme autobusem,
nebylo to žádným klusem.
Krásné, ale hlučné,
dobrodružství začne!
Skákat, běhat budeme,
Voldemorta zbijeme.
V naší chatě v Bradavicích
nový rok dnes začíná,
do kolejí všichni fičí,
moudrý klobouk vybírá.
Dělali jsme různé věci,
u oběda byly kecy.
Na výletě za krokodýly,
na cestě jsou velké díry.
Kozy se na nás lepily,
nakonec se nám ztratily.
Pak jsme jeli vlakem,
kde byl pán se sakem.
Vystoupili jsme na zastávce,
hory byly vidět v dálce.
U krokodýlů bylo vedro,
že jsem venku vypil vědro.
Těšili jsme se na zimu,
tak jsme si dali zmrzlinu.
Když jsme šli zpátky na vláček,
nad námi visel obláček.
Ve vlaku jsme si povídali…
až jsme u toho usínali.
Otevřeli jsme dveře
a uviděli keře.
Hráli jsme i famfrpál
a náš tým všechno vyhrál!
Ráno zase rozcvička,
bacha, pozor na trička!
Bojovky se nebojíme,
mozkomorům se postavíme.
Mozkomoři útočí,
úkoly nás zaskočí.
Voldemort má silné stránky,
chutnají mu dobré párky.
Náš tým vešel do lesa,
šlapeme jak kolesa.
Kámen vzkříšení tam svítí,
stejně jako jarní kvítí.
Už jsme skoro u konce
a šlo nám to lehounce.
Na zemi je jednorožec,
co má roh jak nosorožec.
Dali jsme mu kamínek,
on přečetl papírek.
Ještě zbývá jedna věc,
poklonit se nakonec.
Poslední dny už jsou tady,
diskoška nás taky baví.
Pak byl konec krásný,
a všichni žasli.
V duchu už vidíme mámy,
domů pojedeme s vámi.
Odjedeme za maminkou,
pac a pusu malilinkou!
