Epidemiologická situace se pozvolna uklidňuje a vše se pomalu vrací k normálu. A tak k nám normálně zavítal cirkus Jung… tedy skoro normálně. Protože se na jeho představení přišel podívat skoro celý první stupeň naší školy, zůstal cirkusový stan pro jistotu beze stěn, a proto se kolemjdoucím naskytl z chodníku nezvyklý pohled přímo pod šapitó.
Počasí bylo skutečně nádherné, takže jsme se v parku trochu protáhli a před představením jsme si ještě stihli nakoupit. A pak už to začalo! Artisté před našima očima předváděli úžasné akrobatické kousky! Žonglovali s talíři, fotbalovými míči a dalšími předměty, vytvářeli obří bubliny, šplhali po žebřících, balancovali na nejrůznějších konstrukcích a na závěr jsme byli dokonce svědky nefalšované ohňové show, při které nám tuhla krev v žilách… A kromě toho jsme se mohli jako vždy od srdce zasmát nejen s cirkusovým klaunem, ale hlavně s plyšovým slonem Bimbem, na kterého jsme se už těšili, a jehož proskakování obručí nám z úst opět vyloudilo salvy smíchu. Někteří z nás měli dokonce možnost se do představení aktivně zapojit a byli za to dokonce odměněni. Cirkus jsme si ale užili všichni, což jsme také náležitě vyjádřili bouřlivým potleskem, který se nesl až k oknům nedaleké školy. Ani po představení se nám ještě nechtělo odcházet… vždyť bylo tak krásně! A navíc jsme si potřebovali vyzkoušet, jestli bychom jednou - až vyrosteme - nemohli také vystupovat v cirkusové manéži. V té chvíli by chtěl být totiž artistou každý! A kdo ví, třeba to nadšení někomu vydrží!