V minulém týdnu jeli žáci sedmých tříd na vzdělávací program Ora et labora  (Modli se a pracuj) do Regionálního  muzea v Jílovém u Prahy. Hlavním cílem bylo seznámit se se způsobem středověkého života v klášteře Stětí sv. Jana Křtitele na Ostrově u Davle a zjistit o tomto našem klášteře více informací.

Děti si také vyzkoušely základy archeologické dokumentace, dovednost psaní na voskové tabulky pomocí měděného stylu, následně psaní brkem na pergamen a ještě si zvládly společně jednou z nejstarších tkalcovských technik vyrobit opasek.

Vstupujeme do muzea, kde nás vítá paní průvodkyně. Řekne nám, co a jak a vyrážíme. Jdeme po schodech dolů, kde vidíme dlaždice, které pocházejí z davelského kláštera. Dále je zde vystavena kostra, která zdůrazňuje, že na ostrově v Davli pohřbívali i mnichy. Paní průvodkyně zajímavě vyprávěla a pak jsme měli obkreslit dlaždici na milimetrový papír. Všem se nám to povedlo. Zhlédli jsme video o klášteře. Mohli jsme i vstoupit do místnosti, kde jsme si vyzkoušeli psát starým písmem svoje jméno a pletli opasek. Ukázali nám kozí kůži, z které se dříve dělaly pergamenty. Na závěr si někteří z nás koupili suvenýr, a to byl konec našeho výletu.

F.V.

Právě vystupuji v Jílovém na náměstí, a pomalu se třídou vcházíme do muzea. Paní učitelka otevírá staré dřevěné, ale přesto krásné dveře, a tak jdeme do muzea. Najednou jsme se ocitli v poměrně velké místnosti a už přichází paní která nás bude brzy provázet. Všichni jí tajemně pozorujeme a tiše posloucháme. Hned poté jsme sešli schody a prohlíželi jsme si model ostrovského kláštera, který nám paní popisovala. Teď se ale musíme rozdělit do dvou skupin. Já jsem naštěstí s kámošema, a podle mě máme dost dobrý tým. K našemu týmu se teď pomalu přibližuje paní, která se zajímá o archeologii. Povídá nám o svém povolání, a řekla že si zkusíme to co ona dělá atd.

Jdeme na to! Paní už vyndává kostičkové papíry, a jdeme zkoušet zakreslovat ,,nalezené” kachličky do papíru. Zatím se mi to moc nevede, ale kámoši na tom nejsou o moc lépe, ale je sranda. Už máme hotovo a zatím co kluci už zase hrají, já řeším jak to že tady není signál. Už ale musíme jít sledovat malý film o klášteře, takže signál nechám na pak. Zrovna už se vyměňujeme s druhou skupinou. Pomalu kráčíme do místnosti a jdeme si zkusit písařství. Rozlišujeme dvě barvy červenou, a modrou. Upřímně malovat mi to jde spíše do vosku než na papír, a to jsme vosk zkoušeli už před tímhle psaním.  Teď už ale konec psaní, jdeme totiž tkát. Tkalcovství mi upřímně moc nejde, a s Niky to dost nedáváme. Paní nám tu zatím povídá o životě ve středověku. O klášteře, jaké bylo věřit v boha, anebo prostě povolání a život. 

Ve Středověku bych asi žít nedokázala, ale o tom, co mi tu paní povídá jsem si dost odnesla, a třeba už nepokazím písemku. S kamarády jsme si teď užili i kebab ale jinak bych to zhodnotila že to bylo super a rozhodně to je užitečné.

A.CH.