O tom, jak 6.A bajky natrénovala a nakonec také odehrála, již jsme psali. Děti se musely poprat s tím, že budou mít diváky z 1.A. Je snadné mluvit a plánovat vystoupení, ale těžší je stát před diváky a opravdu udělat to, co jsme nazkoušeli. Pro první třídu nás ovládal strach z toho, jestli děti budou rozumět, co jim předvádíme, a hlavně jsme chtěli ukázat naší skvělé paní učitelce z 1.stupně, jak jsme vyrostli a zmoudřeli. Strach a obavy z druhého představení, hrajeme pro spolužáky z paralelní třídy, nebudou se nám smát? A do třetice všeho dobrého i zlého, hrát před deváťáky...
Ale vše šesťáci zvládli a nakonec i sami zhodnotili. Což je to nepodstatnější, neboť umět vyhodnotit svou práci, je to zcela nejdůležitější pro další život. Poučit se a příště nedělat chyby. Spolužáci z paralelní šestky jim pak napsali otevřené dopisy, kdy je pochválili za odvahu i odhodlání. Dokázali i popsat nedostatky. Závěrem vyjádřili obdiv a i přání, že by podobnou akci také rádi uskutečnili. Od našich nejstarších žáků, kromě respektu, dostali i velmi zdařilé ilustrace z představení.
Pokud budete mít čas a chuť, nástěnka vedle 6.A je věnována dni s bajkami. Strom Bajkovník je tvořen ilustracemi dětí ze 6.B
Děkujeme ještě jednou všem divákům a věříme, že jsme jim dodali odvahy k podobným akcím.
RL
